Jak už to bývá po velkém třesku, u mě v podobě ztráty taťky po vážné nemoci, tak i u mě nastala změna. Uvědomila jsem si čas, a jak jej chci strávit, a vyměnila lodičky na jehlách, každý den 15-ti hodinové zapřažení do pracovních povinností za svobodné kecky, triko a kraťasy.
Náhoda mi nahrála, když jsem se poprvé rozhodla vyrazit na cesty za hranice sama. Cestovka mi změnila můj pobyt na Krétě za pobyt v Turecku, Bodrum, část Turgutreis a tato náhoda, na které už nevěřím, mi nasměrovala vývoj mých dalších let života.
Začla jsem cestovat jinak než do hotelu a po 7 dnech zpátky, vyjela jsem bez manžela, bez kamarádky či nějaké společnosti, prostě jen s batohem, a zjistila, že takto daleko víc poznám tu krajinu, po které kráčím, víc kulturu lidí, jak žijí, než jen ze zakoupených exotických suvenýrů.
Poznávala jsem ty země tak nějak odspoda, mnohdy jsem bydlela u domorodců v jejich skromných příbytcích nebo jen tak v přírodě, po roce jsem si udělala zkoušky na průvodce a začla v cizině i pracovat, i studovat, i cestovat.
Pokud se chystáte taky tak nějak jinak cestovat za poznáním, snad Vám moje zkušenosti, poznatky budou ku prospěchu. Šťastnou cestu!